🧠 Historie drum & bassu v Olomouckém kraji: lokální scény – část 4: Zábřeh, Rafanda a severní linka
Tahle část série nás posouvá severněji. Zatímco předchozí díly mapovaly Prostějov a další místa blíž Olomouci, tentokrát se podíváme na Zábřeh, Šumperk a jejich okolí.
Zábřeh na Moravě patří mezi menší města, kde se scéna rodila hlavně díky několika lidem s chutí dělat věci po svém. Právě odsud se během první dekády nového tisíciletí začala rozvíjet aktivita, která postupně propojila DJs, crews, publikum i další města v širším okolí. Vznikl tak dlouhodobě fungující okruh lidí, akcí a vazeb, který výrazně ovlivnil dění na severní části region.
Začátky: od prvních akcí k vlastní scéně
Začátky sahají k dvojici Wentoline a Siggy, kteří patřili k prvním, kdo v Zábřehu začali systematičtěji prosazovat drum & bass. Šlo o dobu, kdy podobné akce vznikaly spíš nadšenecky než profesionálně – bez velkých zkušeností, ale s o to větší energií.
První večírky probíhaly v prostorech jako Klub ve Zdi nebo v různých dočasných lokalitách ještě před tím, než si naplno upevnila pozici Rafanda. Šlo o experimentování – hledání formátu, publika i vlastního zvuku.
Důležitým momentem byl projekt ElectroCulture z let 2003 až 2004 pořádaný v zábřežském kulturním domu, který ukázal, že i mimo velká města je možné uspořádat akci s přesahem. Na těchto akcích se tehdy představili např.: Katcha & MC Dr. Kary, Reverb, Philip TBC, Romana, Frolicman, Wentoline, Gildor, e-Li a MC Toshi. Ukázalo se, že podobný formát má v regionu reálné publikum a může fungovat opakovaně.
Právě z těchhle prvních akcí se postupně formoval okruh lidí, který se v dalších letech ustálil jako základ místní scény.
Interface Crew: lokální jádro
Na původní dvojici Wentoline a Siggy postupně navazují další jména a kolem poloviny dekády se začíná formovat širší okruh, který se později ustálí jako Interface Crew. Tvoří ji DJs a MCs jako e-Li, GeckoN, Gildor, Hanyss, Hoody, Peejay, Prokta / MC Procter, Siggy, MC Toshi nebo Wentoline.
Právě kombinace DJs, MCs a vizuální složky (VJ Siggy) ukazuje, že nešlo jen o "hraní desek", ale o komplexnější pojetí akcí. Typické bylo i propojení mezi jednotlivými členy – například společná vystoupení Peejaye a MC Proctera nebo časté kombinace Hanyss + Wentoline.
Hudebně se crew pohybovala napříč spektrem drum & bassu – od tvrdších poloh až po deep a atmosférické věci. U některých členů se postupně objevoval i přesah do produkce, což scénu dál posouvalo.
I když jádro zůstává v Zábřehu, scéna nikdy nefungovala izolovaně. Výrazné jsou vazby na Pardubický kraj – Letohrad, Jablonné nad Orlicí nebo další místa, kde se pravidelně konají akce s účastí členů crew. Přirozeně se vytváří regionální okruh, ve kterém DJs rotují a jednotlivé scény se propojují.
Šumperk nebo další města fungují spíš jako doplňková místa, ale i tam je vidět pravidelný pohyb. Interface fungují dodnes, i když jejich aktivita po roce 2013 postupně slábne.
Rafanda: základna místní scény
Zábřeh se do mapy drum & bassu zapsal především díky klubu Rafanda, který vznikl v roce 2006. V té době se profiloval jako multižánrový prostor, ale drum & bass v něm měl od začátku silné postavení – postupně se stal jedním z jeho hlavních pilířů. Rezidenti jako GeckoN, Hanyss, Wentoline a další vytvářejí stabilní základ, na který se nabalují hosté z regionu i mimo něj.
Klub samotný byl na regionální poměry poměrně velký a členitý. Vstupní "hospodská" část, hlavní parket s boxy kolem taneční plochy, bar, fotbálek a také zvýšený prostor ("hradby"), odkud bylo možné sledovat dění shora. Při větších akcích se otevírala i druhá stage. Kapacita kolem tří set lidí a velmi dostupné vstupné i ceny na baru dělaly z Rafandy místo, kam se dalo jezdit pravidelně.
Důležitou roli hrála i její poloha – blízko vlakového nádraží na hlavní trase Praha–Ostrava. Díky tomu se z ní stal přirozený bod, kam byli ochotní dojíždět lidé z širšího okolí.
Pro Interface Crew se Rafanda postupně stává hlavní základnou, ze které vyrůstá velká část jejich aktivit. V praxi to znamenalo vysokou frekvenci akcí, často i několikrát do měsíce. Objevují se opakující se formáty jako Happy Bassday nebo Drum'n'Bass duel, které vytvářejí kontinuitu jednotlivých sérií. Line-upy stojí na stabilním jádru místních DJs, které pravidelně doplňují hosté z regionu i mimo něj. Postupně se objevují i jména z širší CZ/SK scény a zahraničí. Na line-upech se opakovaně objevují jména jako Wentoline, Peejay nebo Gildor, často v kombinaci s MC Procterem.
V určité fázi se do dění už na fungující strukturu akcí zapojují i lidé kolem Rebellions. Na Rafandě se tak od roku 2009 objevují konkrétní večery Premotion, kde se na line-upech nejčastěji potkávají Jamauba, Czenda, Cubana a Waran spolu s Hanyssem a Wentolinem, případně samostatné večery jako Rebellions Attack nebo později Deepness.
Pravidelné společné line-upy postupně sbližují obě scény i bez jakéhokoliv formálního propojení. Rafanda tak není jen klubem, ale místem, kde se přirozeně potkávají různí lidé, crews a směry v rámci regionu. Právě na podobných akcích je dobře vidět, jak propojená tehdejší scéna ve skutečnosti byla.
Peejay: cesta za hranice regionu
Specifickou pozici v rámci celé scény měl Peejay. Na rozdíl od většiny ostatních se výrazněji prosazuje i jako producent a postupně překračuje hranice regionální scény.
Účast na Czech DnB Awards nebo hraní na větších akcích ukazuje, že to, co vzniklo v malém městě, má reálný přesah. Přibližně kolem roku 2010 pak přichází stěhování do Prahy, které tenhle posun ještě akceleruje.
V kontextu celé crew jde o důležitý moment – důkaz, že regionální základ nemusí být limit, ale naopak odrazový můstek.
Klub ve Zdi: menší prostor, jiný charakter
Klub ve Zdi byl důležitý jak v začátcích, tak i paralelně s Rafandou. Právě tady probíhaly jedny z prvních akcí ještě před nástupem stabilní klubové základny.
Později funguje jako menší, flexibilnější prostor. Objevují se tu akce jako Breakz Soundz, různé menší Drum'n'Bass nights nebo lokální večery bez větší produkce. Line-upy často stojí na jménech jako Wentoline, Gildor, Peejay nebo e-Li, doplněných o další lokální DJs.
Oproti Rafandě má Klub ve Zdi syrovější charakter – menší prostor, bližší kontakt s publikem a větší prostor pro experiment nebo jednodušší formáty. Tím ale doplňoval celou scénu o jiný typ akcí. Kombinace Rafandy jako hlavního prostoru a Klubu ve Zdi jako flexibilnější alternativy dávala celé scéně větší šířku.
Perla Bass Hall: větší prostor, jiná dynamika
Ve stejném období se v Zábřehu objevuje i Perla Bass Hall, otevřená v roce 2006 jako rozsáhlý podnik s kapacitou a charakterem bližším klasické diskotéce než klubové scéně typu Rafandy.
Drum & bass se zde objevoval spíš v rámci vybraných večerů – například během silvestrovských akcí Interface nebo večerů jako Drum Machine nebo větších multižánrových eventů, kde měl drum & bass vlastní stage či samostatnou část programu.
Na line-upech se objevují jména jako Wentoline, Gildor, Hanyss nebo Peejay, často doplněná o další hosty z regionu. Oproti kompaktnější klubové atmosféře Rafandy nabízela Perla odlišné prostředí — větší prostor, širší dramaturgii a často i jiný typ publika.
V kontextu celé místní historie tak Perla nepředstavuje hlavní základnu scény, ale důležitou paralelní větev, která ukazuje, že drum & bass se v té době dokázal objevovat i mimo úzce profilované klubové prostředí.
Šumperk: menší, ale napojený
Šumperk nikdy nevytvořil tak stabilní centrum jako Zábřeh s Rafandou, přesto se drum & bass objevoval v několika vlnách a napříč různými prostory.
První výraznější stopa je vidět kolem let 2006–2007 v Kotelně, kde probíhaly akce jako Drum'n'Bass Massage nebo další klubové večery postavené hlavně na jménech Wentoline, Gildor, Hoody, Peejay nebo Hanyss.
Kolem roku 2008 se část aktivit přesouvá také do Suteren Lounge, kde se objevují menší drum & bassové večery nebo žánrově otevřenější akce typu Brejkni TO!.
Nejvýraznější období přichází zhruba mezi lety 2009–2011 kolem prostoru Music Machine. Právě tady vzniká série Koukni na mix, která se vrací v několika pokračováních a pravidelně propojuje lokální jména s hosty z širší scény. Na line-upech se objevují Peejay, Wentoline, Gildor, Hanyss, MC Procter, ahZ, Nitrous nebo další hosté.
Vedle toho se drum & bass objevoval i v dalších šumperských prostorech — například v H-Clubu, G-klubu nebo během multižánrových akcí typu MULTIVITAMIN!, kde se propojují různé hudební směry i okruhy lidí.
I když v Šumperku nevzniklo jedno dominantní centrum, město zůstává důležitou součástí pohybu DJs, publika i regionálních vazeb. Právě pravidelné přesuny mezi Zábřehem, Šumperkem a dalšími městy dobře ukazují, jak propojená tehdejší severní linka ve skutečnosti byla.
Proměna po roce 2013
Po roce 2013 je patrný postupný pokles aktivity. Důvodů je víc – změna životních situací, přesuny lidí, ale i proměna samotné klubové kultury.
Svoji roli hraje i přesun komunikace na sociální sítě, který mění způsob, jakým se akce organizují i vnímají. Postupně mizí část kontinuity, která byla pro předchozí období typická.
To ale neznamená konec. Interface jako celek fungují dál, jen v jiném režimu – méně akcí, ale o to víc návratů a speciálních večerů.
Severní linka: vazby za hranicemi měst
Zábřeh ani Šumperk nefungovaly izolovaně. Line-upy se přelévaly mezi městy, DJs jezdili hrát napříč regionem a publikum bylo zvyklé cestovat.
Přirozeně se tak vytvořila severní linka, která i díky původu části Interface DJs propojovala Zábřeh, Šumperk, Letohrad, Jablonné nad Orlicí i další místa. Rafanda v tomhle fungovala jako jeden z hlavních bodů, kolem kterého se točilo velké množství aktivit.
V rámci Olomouckého kraje tak Zábřeh funguje jako plnohodnotná součást širšího celku — možná menší scéna, ale o to víc postavená na kontinuitě, osobním nasazení a dlouhodobé aktivitě lidí, kteří ji drželi pohromadě.
Zpět na část 1: Když se jezdilo do Apolla 13
Zpět na část 2: Šternberk: klubová a open air scéna
Zpět na část 3: Uničov - od garáže k vlastní scéně
autor: Jamamba