Recenze 4in1: BB1213 / NRV12002 / REVREC004 / HBT001 od Jamauby

Další várka toho, co zajímavého jsem objevil mezi vinyly. Vězte, že je toho daleko víc a vybírat je těžké. Tady jsou některé z těch, co mě zaujali více než méně!! Za jakékoli ohlasy budu vděčný..

(BB1213) Fracture & Neptune - Bless Me-Firefly (2005)

Obzvláště v první skladbě je cítit silný vliv dubu a reggae. V melancholicky znějící písničce můžeme slyšet několik rastamanských hlášek nejen o Jahovi, kterého většina z nás z plných plic tak ráda vzývá. Obě skladby zní uvolněně, až relaxačně, ačkoli mají celkem svižný rytmus. Pochybuju, že je kdy uslyšíme na nějaké akci, přesto určitě stojí za povšimnutí.

(NRV12002) Zahid - Gaza Strip-Sahara (2005)

Zde jde o druhý počin nově vzniklého labelu, který, zdá se, vsází na orientální prfky. Ať je Zahid kdokoli (nic jiného snad zatím ještě nevydal), se svým prostorem na vinylu si poradil více než dobře. Vyznění skladem bych přirovnal např. ke skupině Asian Dub Foundation. Téměř od začátku první skladby jsme konfrontováni s východní filozofií. To druhý song je jako z pohádky o 1000 a jedné noci. Melodická flétna jako by nás provázela na výletě letájícím kobercem. Co si víc přát? Snad jen nabořenou vodní dýmku.. Tahle deska jistě zaujme orientání tanečnice v mym harému :)

(REVREC004) Counterstrike & Sunchase (feat. Tasha) & Sirius (feat. Soma) - Nemesis-Ghost (2005)

Nemesis je oproti předchozím klasická bejsová skladba. Zpěvačka Tasha si svým příjemným hlasem jistě podmaní nejednoho posluchače. Counterstrike bych nerad vychválil do nebes, ale asi neodolám. Jejich skladby snad nikdy nepostrádají tvrdší a více zlomenější rytmus než u jiných DnB producentů. To se potvrzuje i v druhé skladbě, která má takový sice odpočinkový začátek, ale Soma hned vzápětí využije svůj hlasový potenciál, který je nejsrovnatelnější s Marilynem Mansonem. Skladba je protknuta metalovými pasážemi a podáním Somy nevymazatelná i z té nejvypatlanější palice.

(HBT001) Kaos & Karl K (feat. Jae Kennedy) - Vice-Athenaeum (2004)

Tak tohle musim mít. Tenhle starší kousek nemá podle mě chybu (pro mě určitě ne). První skladba mě oslovuje především svou pestrostí. Celkem často se mění a konce jednotlivých pasáží bývají často ošperkovány nějakou menší vychytávkou (přinejmenším změnou rytmu). Skladbu prolíná příjemné popěvování Jae Kennedy a to většinou nezpívá nic konkrétního. O valivé base dodávající skladbě temný šmrnc ani nemluvě. Druhá skladba není tak rovná, jako ta první, a má delší nájezd. Opět zde vyniká hutná basa, která se jakoby neustále převaluje a ve své vymazlenosti se nemůže uvelebit ani v jedné poloze. Zpěvaččin talent se fakt nezapře. Toto není deska, u které se dá posoudit, která strana je lepší. Lze jen konstatovat, že jedna strana je lepší jak druhá.